BEZPEČNOST NÁVRHOVÝCH PRVKŮ PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU

VÍCEÚČELOVÉ PRUHY

Trend výstavby samostatných cyklostezek je nejen značně finančně a prostorově náročný, ale v některých situacích dokonce i „nebezpečný“ (např. v případě křížení cyklostezky s ostatními pozemními komunikacemi, kdy cyklisté nemají přednost v jízdě; díky zhoršené rozpoznatelnosti cyklistů pro řidiče atd.). Mnohdy je možné zaznamenat, že většina cyklistů (převážně těch zkušených) tyto stezky nevyužívá a raději volí na první pohled rizikovější jízdu po souběžné pozemní komunikaci, kde se pohybují společně s automobilovou dopravou (a tak překračují §57 zákona o provozu). Těm méně odvážným a protřelým cyklistům však takový způsob jízdy není příjemný, neboť jim chybí pocit vyhrazeného prostoru. Nejběžnější alternativu k samostatně vedeným cyklostezkám představují standardní jízdní pruhy pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru. Podle českých předpisů by měly mít šířku minimálně 1,25 m (při dovolené rychlosti 30 km/h a méně či ve stísněných podmínkách). Jelikož na mnohé stávající městské komunikace se dle platných norem tento klasický jízdní pruh pro cyklisty nevejde z důvodu požadovaného prostoru pro jízdní či parkovací pruhy pro motorová vozidla, je nezbytné hledat jiná řešení.

Poměrně inovativním (i když v některých státech již běžně používaným) řešením tohoto problému představuje víceúčelový jízdní pruh, který je budován na úkor šířky jízdního pruhu pro motorová vozidla. Princip víceúčelového pruhu spočívá v tom, že lépe využívá disponibilní uliční prostor v případě, že šířka komunikace neumožňuje zřízení klasických jízdních pruhů pro cyklisty. Dojde k zúžení jízdních pruhů pro motorová vozidla, které v nezbytných případech (např. při míjení rozměrnějších vozidel) mohou využít pro svou jízdu prostor víceúčelového pruhu. Díky víceúčelovému pruhu je tak možné cyklistům nabídnout samostatný prvek pro jízdu i orientaci. Podstatné také je, že řidiči motorových vozidel jsou díky tomuto pruhu zřetelněji upozorňováni na přítomnost cyklistů a věnují jim více pozornosti. Pro víceúčelové pruhy platí stejné šířkové požadavky, jaké jsou uplatňovány na cyklistické pruhy. Minimální rozměry víceúčelových pruhů by neměly být zmenšovány ani ve stísněných podmínkách. V opačném případě má být upřednostněna jiná forma vedení cyklistické dopravy nebo volen smíšený provoz bez víceúčelového pruhu.

Víceúčelové pruhy - obr1 Dampfgasse

Obr 1 – Víceúčelový jízdní pruh pro cyklisty v mezikřižovatkovém úseku - ulice Dampfgasse, Vídeň

Výhody a atraktivita víceúčelového pruhu spočívá v:

  • nízkých pořizovacích nákladech
  • malých prostorových nárocích (vystačí se stávajícími šířkami komunikací)

Víceúčelový pruh, německy Mehrzweckstreifen, respektive Schutzstreifen, anglicky Advisory Cycle Lane, je tedy pruh pro cyklisty vytvořený po pravé straně vozovky, jehož minimální šířka musí být např. v Rakousku 1,50 m v případě, že vede podél řady parkujících aut (kvůli vyčnívajícím zrcátkům a otevírajícím se dveřím). Tam, kde je po pravé straně volný prostor (chodník, zelená plocha), stačí i 1,25 m. Zřizuje se v úsecích, v nichž provoz nákladních aut a autobusů nepřesahuje dle příslušných směrnic definovanou mez. Víceúčelový pruh se vyznačuje pouze vodorovným dopravním značením, a to přerušovanou bílou čárou, a piktogramy jízdního kola. Někdy se užívá i odlišení plochy víceúčelového pruhu červenou barvou (zejména Nizozemí, ale i v SRN).

Víceúčelové pruhy - obr2 - schéma

Obr 2- Obousměrná komunikace s víceúčelovými pruhy – příklad šířkového uspořádání z Německa (rozměry v závorkách jsou minimální – všechny míry v [m])

Víceúčelový pruh je řešením zamýšleným především pro intravilán, ale např. v Nizozemí připouští tuto variantu i v extravilánu, kde je definována méně významná kategorie silnice na úrovni české III.třídy, jejíž součástí jsou i víceúčelové pruhy. Takovéto řešení však počítá s provozní rychlostí do 60 km/h. Víceúčelový pruh nabízí možnost výrazného rozšíření cyklistické infrastruktury v ČR při nízkých pořizovacích nákladech a v krátkém čase. K jeho využití vybízí i předimenzované šířkového uspořádání mnoha místních komunikací, které je důsledkem dřívějšího pojetí ČSN 73 6110. Široké vozovky, které jsou nevýhodou z hlediska zklidňování dopravy a humanizace provozu, by bylo naopak možné přeměnit ve výhodu, která nabízí možnost zřizování cyklistických prvků pouhým přerozdělením stávajícího šířkového uspořádání (nízkonákladová úprava) a optimalizaci šířky jízdních pruhů do parametrů odpovídající současných projektovým normám a zásadám (podpora zklidňování dopravy ve městech).

Metodika řešení projektu – část víceúčelové pruhy

A) Rešerše

Rešerše odborné zahraniční i tuzemské literatury, zejména ze zemí s rozvinutou cyklistickou dopravou (především Nizozemí, Rakousko, Spolková republika Německo). Cílem rešerší je získat aktuální poznatky a prostudovat jejich využitelnost v podmínkách České republiky

B) Analýza realizovaných víceúčelových pruhů

Na 3 lokalitách, kde byly realizovány „víceúčelové“ pruhy (respektive tzv. cyklopiktokoridory), bude sledováno dopravní chování, a zaznamenávány a vyhodnocovány případné konflikty. Bude proveden dotazníkový průzkum s cyklisty a řidiči s cílem zjistit jejich priority a postoje. Analýza bude prováděna v průběhu roku 2010 na třech lokalitách: Praha – 2x (ulice Vršovická a uliceVrbova) a Náchod – Denisovo nábřeží

Víceúčelové pruhy - obr3a Praha
 
Víceúčelové pruhy - obr3b Praha 

Obr 3 - Víceúčelový jízdní pruh v ulici Vršovická

C) Diseminace

Diseminace výsledků formou publikování odborných článků, prezentací, návrhů na doplnění technických předpisů, uspořádání semináře

projekt VaV pro Ministerstvo dopravy ČR, číslo CG911-079-120
program PODPORA REALIZACE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DOPRAVY
Logo ČVUT Logo Ministerstvo dopravy Logo Centrum dopravního výzkumu
frantisek.vomacka@cdv.cz